Naděje na konci světa

Persie, uprchlický tábor u Isfahánu, rok 1944.
Tady skončí osmnáctiletá Polka Helena se svou mladší sestrou Luzynou po strastiplné cestě Ruskem a Persií poté, co byla jejich rodina deportována ze Lvova na Sibiř. Když má několik set polských sirotků dostat azyl na Novém Zélandu, vzklíčí v Heleně naděje. Je však na transport příliš stará. Luzynu naproti tomu vyberou, i když o vystěhování nestojí, protože má v táboře přítele. Ačkoli se Helena cítí provinile, hrozně jí závidí lístek, který znamená záchranu života.
Pochopitelně na sobě nedá nic znát a přesvědčuje sestru, aby odjela. Přesně v hodinu odjezdu stojí s Luzyniným zavazadlem na shromaždišti.
Luzyna se ale neobjeví…