Kniha je vypredaná.
Vydavateľ: SLON
ISBN: 9788074192333
Poč.strán: 516
Rok vydania: 2016
Väzba: brožovaná
Formát: 150x230
Jazyk: český
Pridané: 09.03. 2017
ISBN: 9788074192333
Poč.strán: 516
Rok vydania: 2016
Väzba: brožovaná
Formát: 150x230
Jazyk: český
Pridané: 09.03. 2017
Bežná cena: 23,45 €
Naša cena: 17,55 €
Zľava: 25%
Naša cena: 17,55 €
Zľava: 25%
Strany, volby a demokracie
Od Duvergera k Sartorimu a dále
Autor: Novák Miroslav
Kniha je v kategórii: Sociológia
Kniha se s důrazem na dílo a odkaz tří světově významných politologů – Maurice Duvergera, Giovanniho Sartoriho a Arenda Lijpharta – zaměřuje na důkladnou analýzu vývoje organizace stran, typů stranických systémů, jejich vztahů s volebními systémy a s nimi úzce spjatými modely demokracie. Díky tomu čtenář této kolektivní monografie pochopí, jak se moderní demokracie vyvíjejí a jak politická věda k různým alternativám vývoje přistupuje. Přesvědčivě se zde vyvrací řada mýtů, které nekriticky opakuje mnoho současných politologů.
Je volební účast, jak to v řadě svých prací uvádí Lijphart, výtečným indikátorem kvality demokracie?
Přeceňoval skutečně Duverger roli volebního systému k vysvětlení vzniku stranických systémů?
Může i poměrný volební systém někdy snižovat počet stran, jak to tvrdí Duverger?
Je Sartoriho koncepce politického středu opravdu zcela odlišná od Duvergerovy, jak italský politolog stále zdůrazňuje?
Je Sartoriho kategorie „polarizovaného pluralismu“ anachronická?
Přijímají dnešní krajně pravicové xenofobní strany demokracii?
Provedl Lijphart v politické vědě „revoluci“ ve smyslu Thomase Kuhna?
Hodí se konsensuální model pro všechny demokratické země a je skutečně lepší než model westminsterský, jak tvrdí Lijphart?
Je volební účast, jak to v řadě svých prací uvádí Lijphart, výtečným indikátorem kvality demokracie?
Přeceňoval skutečně Duverger roli volebního systému k vysvětlení vzniku stranických systémů?
Může i poměrný volební systém někdy snižovat počet stran, jak to tvrdí Duverger?
Je Sartoriho koncepce politického středu opravdu zcela odlišná od Duvergerovy, jak italský politolog stále zdůrazňuje?
Je Sartoriho kategorie „polarizovaného pluralismu“ anachronická?
Přijímají dnešní krajně pravicové xenofobní strany demokracii?
Provedl Lijphart v politické vědě „revoluci“ ve smyslu Thomase Kuhna?
Hodí se konsensuální model pro všechny demokratické země a je skutečně lepší než model westminsterský, jak tvrdí Lijphart?