Paměti antisemity

Román v pěti povídkách Paměti antisemity je neskrývaně autobiografi cký. Jeho autor zvláštně poetickým, mnohdy až básnivým jazykem líčí svůj život i osudy lidí, s nimiž se setkává, a čtenářům tak předestírá nesmírně složitý a propletený svět na území tehdejší habsburské monarchie, nejen v rodné Bukovině, nýbrž i v Bukurešti a ve Vídni, rozporuplný, a přece podivuhodně soudržný, který defi nitivně zmizel s příchodem Hitlera a nacismu. Rezzori se soustřeďuje především na vztah mezi židovským a nežidovským obyvatelstvem.
Jeho postřehy a vylíčení všudypřítomného antisemitismu ve středních a vyšších vrstvách jsou pro čtenáře, který zná antisemitismus hlavně v jeho brutální podobě za nacismu, objevné. Zároveň nám přibližuje málo známé prostředí exotické Bukoviny, kterou miluje a které tímto románem vybudoval pomník. Péter Nádas o Rezzorim právem říká, že sice není jediný, zato je nejneobyčejnější zpravodaj a zpřítomňovatel tohoto zaniklého, zničeného a na popel spáleného světa.

Gregor von Rezzori (1914–1998) pochází ze sicilské rodiny, která v 18. století přesídlila do Vídně. Rezzoriho dědeček pracoval v hlavním městě monarchie jako architekt, otec byl rakouským úředníkem v Černovicích v Bukovině, která po roce 1918 připadla Rumunsku, rodinní příslušníci tudíž získali rumunské občanství. V roce 1940 severní Bukovinu uchvátil Stalin, Rezzori se stal nuceně sovětským (ukrajinským) občanem. Později žil 40 let jako občan bez státní příslušnosti. V roce 1982 se rozhodl pro rakouskou státní příslušnost, roku 1998 zemřel v Toskánsku. Literárně začal být Rezzori činný v Berlíně kolem roku 1938, po válce pracoval jako novinář a autor rozhlasových her, světového úspěchu dosáhl sbírkou skurilních příběhů Maghrebinische Geschichten. K dalším jeho ceněným knihám patří romány Ödipus siegt bei Stalingrad nebo Der Tod meines Bruders Abel.