Kniha nie je skladom
expedujeme do 7dní
Vydavateľ: Argo
ISBN: 9788025717080
Poč.strán: 268
Rok vydania: 2015
Väzba: viazaná
Formát: 150x200
Jazyk: český
Pridané: 25.02. 2016
ISBN: 9788025717080
Poč.strán: 268
Rok vydania: 2015
Väzba: viazaná
Formát: 150x200
Jazyk: český
Pridané: 25.02. 2016
Bežná cena: 13,56 €
Naša cena: 10,15 €
Zľava: 25%
Naša cena: 10,15 €
Zľava: 25%
Mezi všemi tábory
Život v době, která zešílela
Autor: Scholten Gerhard
Kniha je v kategórii: Životopisy, reportáže
Osud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho,
jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20.
století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou „vinou“ byl
„špatný“ rasový nebo národnostní původ, popřípadě majetek. Gerhard
Scholten (16. 8. 1923, Trutnov – 21. 4. 1995, Vídeň) se ve svých
vzpomínkách Mezi všemi tábory se vrací do let 1944–1947, která zásadně
změnila jeho dosavadní život i plány do budoucnosti. Trutnovského rodáka
a syna textilního továrníka, který od svých osmi let žil v Praze a
cítil se být především pražským Němcem, zatklo v červenci 1944 gestapo a
poslalo ho nejprve do terezínské Malé pevnosti a odtud do
koncentračního tábora v Osvětimi. Důvodem jeho uvěznění byl zadržený
dopis otci do Ameriky, který svěřil rodinnému příteli, aby ho poslal ze
Švýcarska. Svou roli pravděpodobně sehrál i jeho částečný židovský
původ. Gerhard Scholten, tehdy ještě nesl otcovo příjmení Pfefferkorn,
věznění přežil. Díky svým obsáhlým jazykovým znalostem se v osvobozené
Osvětimi stal tlumočníkem sovětské armády a NKVD, a tak i svědkem
výslechů a evidence mrtvých. V květnu 1945 se vrátil do Prahy, kde ho
záhy čekalo setkání s československou poválečnou realitou: jeho babička
byla jako Němka internována ve sběrném táboře na Strahovském stadiónu a
posléze v Malé pevnosti, Scholtena i jeho matku zavřeli na základě udání
jejich podnájemníka v srpnu 1945 do internačního tábora v Modřanech.
Jen díky intervencím jejich českých přátel byli všichni nakonec
propuštěni: zabavený byt včetně inventáře a další majetek jim ale už
vrácen nebyl. Před definitivním odchodem do Rakouska v lednu 1947, kde
přijal rakouské občanství a nové příjmení, Scholten ještě v
československých službách absolvoval rok jako pracovník UNRRA v Brémách.
Jeho vzpomínky rovněž podávají svědectví o zpochybněné identitě, resp. o
vynucené změně: z předválečného Němce Pfefferkorna s československým
občanstvím se po válce stal Vídeňák a rakouský občan Scholten.