Bohumil Hrabal 1914-2014 - To nejlepší z Bohumila Hrabala

28. března 2014 uplyne 100. výročí narození Bohumila Hrabala, jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů české poválečné literatury a kmenového autora nakladatelství Mladá fronta. K tomuto výročí jsme pro Vás připravili to nejlepší z díla Bohumila Hrabala v kompletu.
Slavnosti sněženek Nezkrácená sbírka Hrabalových povídek o Kersku a jeho svérázných obyvatelích Povídky o lidech, kteří si uchovali pohled první lásky na tento svět i na často nelehký život. Lidé z Hrabalových podobenek jsou obyčejní venkované z oblasti Kerska, kam se autor vrátil do krajiny svého mládí, aby psal a psal. Toto vydání vychází z autorem zamýšleného souboru, který v nezkrácené a necenzurované podobě poprvé vyšel až jako součást Sebraných spisů Bohumila Hrabala v roce 1993.
Postřižiny Jeden z nejznámějších románů Bohumila Hrabala vypráví o krásné ženě správce pivovaru, svérázném strýci Pepinovi i o životě na maloměstě (Nymburk) v době, kdy docházelo k velkým průmyslovým objevům, kdy probíhala překotná modernizace, kdy se „zkracovaly vzdálenosti i čas“. Zkracovaly se ovšem i dámské sukně a především vlasy. Na motivy Hrabalova románu natočil Jiří Menzel stejnojmenný film s Magdou Vášáryovou, Jiřím Schmitzerem a Jaromírem Hanzlíkem v hlavních rolích. Ostře sledované vlaky Příběh Miloše Hrmy, který se na začátku slavného Hrabalova románu pokusí o sebevraždu, protože „zvadne jak lilium“ při prvním pokusu o styk se svou milovanou Mášou. Miloše zachrání zedník, který zrovna pracuje opodál. Miloš Hrma pracuje na nádraží se svým vzorem – nádražákem Hubičkou – a systematicky sabotují ostře sledované vlaky (hlavně s municí). Ke konci roku 1945 se rozhodnou vyhodit jeden z vlaků do vzduchu. Miloš se úkolu ujme. Akce se zdaří a vlak vybuchne, ale Miloše je smrtelně zraněn. Hrabalův román Ostře sledované vlaky je znám také díky stejnojmennému filmu Jiřího Menzela. Režisérův celovečerní debut byl roku 1966 oceněn jako nejlepší zahraniční film a získal Oscara.
Něžný barbar Vzpomínkový i esejisticky meditativní „pedagogický“ text o Libni padesátých let a především o Hrabalově příteli, malíři a grafikovi Vladimíru Boudníkovi (1924–1968). Na hrázi Věčnosti, v domě na libeňské periferii, plyne život svým vlastním tempem. Doktor (přezdívka Bohumila Hrabala), grafik Vladimír Boudník a filozof Egon Bondy vedou svérázné diskuse o pravé podstatě umění a odmítají brát na zřetel reálný čas.
Podle knihy byl natočen stejnojmenný film s Bolkem Polívkou, Arnoštem Goldflamem a Jiřím Menzelem v hlavních rolích.