Lidské, příliš lidské II

Kniha, kterou Friedrich Nietzsche při závěrečném zhodnocení své tvorby v Ecce homo nazval „pomníkem krize“, je jeho prvním rozsáhlým dílem napsaným formou „aforismů“, jež autor zkomponoval do tematických skupin. Postavou „svobodného ducha“ a filosofickým zájmem o bezpředsudečné poznání „nejbližších věcí“ se zde Nietzsche obrací proti dosavadní metafyzické tradici. K prvnímu dílu napsal autor dvě pokračování: první vyšlo na jaře 1879, pod titulem Lidské, příliš lidské. Kniha pro svobodné duchy. Dodatek: Rozličné názory a výroky. V prosinci téhož roku vyšel s týmž titulem a podtitulem druhý „doplněk“ nazvaný Poutník a jeho stín. V roce 1886 byly tyto dva dodatky svázány a uvedeny znovu na trh pod společným označením.