Popelka Libuše Šafránková

Libuška, jak se jí jinak neřekne, řekli byste, že je nejpopulárnější herečkou století? Ano! A není divu, vždyť přední český režisér a vlastník Oskara za Ostře sledované vlaky Jiří Menzel o protagonistce knihy řekl: „Když jsem ji poznal jako člověka, byla sluníčko, když jsem s ní začal pracovat, poznal jsem přírodní úkaz!“ Již několik generací dětí „Libušku“ zná jako trochu rozpustilou, nebojácnou a chytrou holku, mladého myslivce a tajemnou princeznu z nesmrtelné pohádky Tři oříšky pro Popelku, která zvítězila v divácké anketě o pohádku minulého století. Hrála pak ještě mnoho princezen, takže není divu, že ji Zdeněk Svěrák koncem června 2008 při předávání vítězné sošky v divácké anketě České televize „HVĚZDA MÉHO SRDCE“ o nejoblíbenější českou herečku nazval „Princeznou českého filmu, která se právě stala královnou“. Libuše Šafránková se zkrátka i přes všechny své další role, například v oscarovém Koljovi, Obecné škole, Slavnostech sněženek nebo Vesničce mé střediskové, zapsala do povědomí národa jako představitelka něžných, jemných až křehkých, vlídných a nevinných hrdinek. Je taková i ve skutečnosti? Na tyto a mnohé další nevyřčené otázky chce odpovědět velmi žádaná kniha zkušené publicistky, která se ke svým čtenářům dostává již ve druhém a doplněném vydání.