Kniha nie je skladom
expedujeme do 7dní
Vydavateľ: Víkend
ISBN: 9788074333187
Poč.strán: 296
Rok vydania: 2021
Väzba: viazaná
Formát: 206x141
Jazyk: český
Pridané: 03.09. 2021
ISBN: 9788074333187
Poč.strán: 296
Rok vydania: 2021
Väzba: viazaná
Formát: 206x141
Jazyk: český
Pridané: 03.09. 2021
Bežná cena: 14,25 €
Naša cena: 11,65 €
Zľava: 18%
Naša cena: 11,65 €
Zľava: 18%
Dvě tváře
Soukromý život osvětimských vrahů
Autor: Majewska-Brown Nina
Kniha je v kategórii: Životopisy, reportáže
Ten jejich teplý, vypucovaný dům představuje neskutečný kontrast k
místu, v němž pobývám, v němž nadále spávám. Nelze uvěřit, že naše světy
dělí sotva několik metrů přehrazených ostnatým drátem. Nemůžu osudu
odpustit, že mě poslal na špatnou stranu. Koneckonců nedokážu pochopit
tolik věcí. Už jenom to, že ten její manžel, mimořádně brutální esesman,
který se vrací domů v botách potřísněných lidskou krví, si hraje s
dětmi a objímá svou ženu…
Nejhorší věc, kterou musím dělat, je čištění jeho vysokých bot. Umazané
od bláta jsou vždy cítit smrtí, zůstávají na nich její stopy, že jsou
také jeho zbraní. Před očima mi vyvstává, jak jimi kope mé
spoluvězeňkyně, viděla jsem to přece už tolikrát. Jeho zlost a kopance
zabily nejednu z nás. A já teď pečlivě krémuji a leštím ta odporná
bagančata. Nořím do nich ruku a přidržuji je mezi koleny. Mám chuť
zvracet. Odér krému se mísí s pachem kůže a já si uvědomuji, že jestli
se mi to peklo podaří přežít, už nikdy, opravdu nikdy nebudu čistit
boty.
Ann, esesmanova žena, která se právě přistěhovala do Osvětimi, se v
novém domově zpočátku necítí dobře. Je vyděšená, protože ještě nikdy
svého milovaného Hanse neviděla tak unaveného. Nabývá přesvědčení, že
jeho práce musí být skutečně těžká a vyčerpávající, protože její muž je
podrážděný. Nejvíc ji trápí to, že jí nechce říci, co přesně dělá, což v
ní vyvolává ještě větší neklid. Ann nepochybuje o tom, že neustálý
kontakt s těmi zločinci v pruhovaných pyžamech se negativně odráží na
jeho zdraví.
Po úmorné práci v osvětimském táboře se esesmani vraceli do svých
domovů, přímo do náručí svých žen a dětí. Nedaleko za táborovými dráty
pěstovali růže nebo chovali králíky, v zahradách radostně poštěkávali
psi.
O jejich pohodlí se starali vězni a místní civilisté, kteří pro ně
museli pracovat. Esesmani pili v místní kantýně, chodili do veřejného
domu, jezdili na výlety a zamilovávali se do děvčat z okolí. Některým se
život v Osvětimi tak zalíbil, že jej nechtěli opustit. A někteří se tam
vraceli dokonce i po válce.