Od samomluvy k chóru aneb písniček se držte!

Obsáhlý výbor, jehož název i podtitul vychází z úvahy Františka Halase, je ojedinělým pokusem podat širší čtenářské obci podrobnou zprávu o proměnách vnímání tématu české lidové a zlidovělé písně v literatuře a publicistice posledních dvou staletí. Kniha se skládá ze třinácti oddílů, od obecných úvah, esejů a statí, definujících pojem lidové písně (Erben, Kolár, Kuba, Hostinský), přes články věnující se určité oblasti (dělení krajové a tematické) až po konkrétní příklady skladeb i celých slavností a rituálů, z nichž mnohé již upadly v zapomnění. V dalších oddílech jsou na ploše drobných i rozsáhlejších literárních útvarů, vyznačujících se mimo jiné nebývalým stylistickým půvabem, ilustrovány prakticky veškeré jevy spojené s problematikou českého folkloru, od původu písní přes jejich sběr a komunikaci s lidovými zpěváky, z jejichž repertoáru zapsané písně pocházejí, až po různé druhy lidových muzik a hudebníků. Nechybí městský folklor a městské figurky - harfenisté, kolovrátkáři, kramáři. Okrajově se kniha věnuje písním i z jazykového hlediska a dotýká se rovněž jejich interpretace. Až na nutné výjimky v podobě dnes už kanonických příspěvků na téma lidové a zlidovělé písně (např. Čapkovy Písně lidu pražského) se výbor obsahově nepřekrývá se staršími publikacemi tohoto typu. Jedna kapitola je věnována českému folkloru ve světovém kontextu (česká píseň v Americe, francouzské kontakty Hanuše Jelínka, Commission Internationale de l'Art populaire), jiná se věnuje rozdílům mezi tradiční lidovou kulturou a pojetím novodobých folklorních souborů (Josef Škvorecký: Neroztavení). Velký prostor byl dán svědectvím sběratelů (Karel Weis, Joža Černík, J. Š. Baar, J. Š. Kubín), vzpomínkám umělců, kteří měli k lidovému umění blízko (Mikoláš Aleš, Jaroslav Seifert, Jan Skácel), i komentářům těch, kdo se k tématu lidové písně vyjadřovali ještě relativně nedávno (Ludvík Vaculík, Vladimír Merta, Jiří Suchý). Za zvláště objevný lze považovat přepis rozsáhlé velikonoční ankety Lidových novin z válečného roku 1940 (Vaše nejmilejší písnička) s inspirativním vyznáním ohromného množství osobností tehdejší české kultury.